To snad ne...?

4. května 2013 v 3:29 | Dráče |  Na téma...
Nevím, která bije. Momentálně ani nevím, jak se jmenuju. V noci ze čtvrtka na pátek jsem vůbec nespala a jen se převalovala, nervy mnou cloumaly, ale přesto jsem měla jistotu. Veškerá moje jistota odplula společně se zadáním didaktického testu z češtiny.
Během celé mé středoškolské kariéry jsem měla problémy - především ty zdravotní, díky kterým jsem hodně zameškala. Vyskytly se i problémy s vrstevníky, které jsem překonala, a dokonce jsem si našla i kamarády z reálného (!) světa. Mé problémy s učením zmizely s mým přestupem na gympl, který jsem zdárně dokončila a nyní mě čeká jen maturita. Dala jsem si za úkol, že to zvládnu. Ušla jsem tak dlouhý kus cesty, překonala toho už tolik a tohle teprve bude to správné zakončení! JÁ NA TO MÁM!
Rozhodla jsem se pro cestu nejmenšího odporu. Povinná čeština byla pro mnohé studenty sázkou na jistotu, stejně tak pro mě. Všechny cvičné testy byly celkem jednoduché a zvládala jsem je s přehledem i na více než 90 %, ze slohovek jsem pravidelně mívala plný počet bodů. Většina mých spolužáků i maturantů z přilehlých středních škol se vyjádřilo, že čeština nebude problém.
PER ASPERA AD ASTRA.



Ale prdlajs, velebnosti... CERMAT to vidí jinak.


Nechci si stěžovat na dějepisné úlohy, jako si stěžuje spousta mých kolegů maturantů. Ty úlohy byly vystavěny především na porozumění výchozího textu, který se dá přelouskat a odpovědi se dají odvodit. Borgiové, sv. Václav nebo snad Národní obrození a koncentrační tábory? Se základními znalostmi z historie to nebyl zase takový problém a většina odpovědí se dala odvodit z textu. Bohužel i na gymplu se ale najdou lidi, co čtou "Buchenwald" jako "Bučenwald" a nejsou schopní rozeznat okolnosti vzniku První republiky od Národního obrození a nemají páru, že koncentrační tábory v Německu se provozovaly až za 2. světové války...
Co se týče mně, rozhodně bych nedávala do testu z češtiny jakékoliv tabulky a počty. To je spíše cvičení na logiku než na porozumění textu nebo znalost jazyka. Podle mně tam tabulky, grafy a počty nemají co dělat. Pro mě osobně je to celkem problém, protože já sama jsem nikdy nebyla na matiku moc dobrá a tohle mě jen zbytečně vystresovalo.
Překvapivě pro mě byl problém hledat pravopisné chyby. Nějaký ten pátek už po svých přátelích čtu texty a opravuju je, zatím si nikdo nestěžoval. Na slohové práce zásadně nepoužívám povolenou pomůcku ve formě Pravidel českého pravopisu a nikdy jsem neměla potíže. Jindy pravopisnou chybu vidím na první pohled, ale tentokrát jsem se zasekla a vyloženě jsem musela zkusit štěstí. Možná za to mohlo jen moje nevyspání a časový pres, možná to bylo vážně až moc obtížné...
Velký problém podle mě je celkem velký rozsah výchozích textů a počtu úloh. Texty byly dlouhé, úloh bylo 32 a časový limit byl 60 minut, což nejsou ani dvě minuty na jednu jedinou úlohu. Časový limit by rozhodně měl být delší, aby studenti měli více času si promyslet odpovědi. Často se stává, že pak právě z důvodu stresu a nedostatku času si odpovědi rozmyslet uděláte nějakou úplně blbou chybu, kterou byste normálně neudělali. Když si zpětně procházím otázky, na některé bych možná odpověděla jinak a některými jsem si naopak skálopevně jistá, někde stále ještě pochybuju...
Co je lyrika, to jsme brali kdesi v začátcích a dobře si pamatuju, že se zde nejedná o děj, ale o atmosféru a pocity. Pojem "lyrický subjekt" jsem v životě neslyšela, a když jsem měla vybrat jednu možnost, vybrala jsem tu dle mého názoru nejvíc citově zabarvenou, a netrefila se. Ironií je, že správná odpověď je právě ta, kterou jsem právě díky jisté "dějovosti" vyškrtla hned na začátku...
Některé úlohy na porozumění textu jsou také sporné, i podle učitelů češtiny. Konkrétně se jedná o úryvek od pana Svěráka. Zda pisatel sděluje proč nenapsal žádný román? Ano. Baví ho být stručný. Píše radši kratší povídky. Román je poměrně rozsáhlý útvar. Pro mně je odpověď jednoznačně ano. Také popisuje, že vydáním knížky si plní své dávné předsevzetí, což nejspíš znamená, že je na svou knížku hrdý. Vydal něco, co vždycky vydat chtěl, proto by to právem mohl považovat za to nejlepší. Tady si není jistý nikdo.
Na FB jsem se setkala s různými reakcemi a několik jich pocházelo i od samotných učitelů češtiny, kteří si sami nebyli jisti řešením některých úloh a zadání považovali za nejednoznačná.
Státní maturita jako taková by přece měla nastavit stejné podmínky pro všechny školy s maturitou. Jsem ke státním maturitám skeptická a rozhodně nesouhlasím, aby se školy, které mají jiné osnovy (jiné je to na gymplu, na SPŠ, na SOŠ..) a jiné hodinové dotace pro daný předmět braly stejným metrem a všichni studenti se testovali úplně stejně. Rozhodně není chybou studentů, že něco "nestihli" probrat, nebo to prostě neměli v osnovách. Pak dejte všem stejný test a divte se, jak je možné, že žáci jednoho typu škol zabodovali a jiní zase propadli...
Nevím, kdo tyhle testy sestavuje a rozhoduje o jejich konečné podobě, ale silně pochybuji o jeho (jejich, její, ...) odborné způsobilosti a zda si plně uvědomuje, co dělá. Shrňme si to.
Test z jazyka a literatury si představuju rozhodně jinak. Rozhodně by nezaškodilo více cvičení na větnou stavbu, pravopis, a čtení s porozuměním, protože je to něco, co v životě využijeme všichni a je jedno, jestli jsme vylezli z gymplu nebo učňáku. Rozumět svému vlastnímu jazyku je prostě základ a na základech je jazyk postaven, od nich se také odvíjí. Literatura je rozebrána u ústní zkoušky, takže některé základní znalosti literatury by se v testu vyskytnout mohly, aniž by studenta zaskočily, ALE...
Rozhodně bych se pozastavila nad diskutabilností některých zadání a odpovědí, které prostě NEJSOU JEDNOZNAČNÉ, a které připouštějí i VÍCE SPRÁVNÝCH ODPOVĚDÍ, ač je jako správná označena POUZE JEDNA. Taky bych do testu z češtiny dala POUZE otázky a úkoly z ČEŠTINY a ne logické a matematické úlohy typu řešení grafu a výpočty podle tabulek.
Chyba je také v samotném základu. Rozhodně bych necpala tolik úloh do tak krátkého časového úseku. Buď zredukovat počet úloh nebo dát studentům víc času. Stres hraje velkou roli a i sebepřipravenějším studentům to může zlomit vaz. To jsem podrobněji popsala výše.
Snažím se to celé vnímat objektivně a ne jako ublížený studentík, který si celou záležitost bere osobně. Podle reakcí ostatních maturantů (a že je nás hodně) nejsem jediná, kdo v tom cítí podraz. Celé ty roky se na něco připravujete, dokonce z toho máte dobrý pocit, máte dobré výsledky a nakonec přijde TOHLE.
Začínám se bát té pondělní němčiny.

Každopádně všem kolegům maturantům přeju hodně štěstí a držím palečky, aby to dopadlo co nejlíp :-*
Dráče
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama